Závodním víkendem na překrásném motoristickém stánku v Montmeló u Barcelony vstupuje Mistrovství světa silničních motocyklů do své druhé třetiny.
Náš zástupce v nejslabší kubatuře Moto3 Jakub Kornfeil, který se konečně zotavil ze svých zdravotních problémů, ale na dnešní kvalifikaci určitě nebude mít ty nejlepší vzpomínky. Startovním polem se totiž propadl jako kámen.
Prakticky ihned po skončení Velké ceny Itálie Jakub odjel domů, aby podstoupil nezbytná vyšetření. Proto nemohl zasáhnout ani do testů nejslabší kubatury, které se v Mugellu konaly v pondělí po skončení závodu. Různá vyšetření a akupunktura nakonec přinesly své ovoce. Jakubův stav sice ještě není úplně stoprocentní, ale alespoň umožňuje vykonávat plný tréninkový program a téměř bez komplikací také jízdu na motocyklu.
Krásné slunečné počasí, letních třicet stupňů bez jediných známek jakéhokoli větru. To byla kvalifikace Moto3. V podstatě to byly jen dvě věci, které českému reprezentantovi Jakubu Kornfeilovi znepříjemnily cestu. Jednak problémy s dosažením co nejvyšší maximální rychlosti a výběr obutí. K vyřešení prvního problému tým využil nároku na výměnu motoru. Volba pneumatik ovšem byla pro dnešek zcela zásadní. Kubajz se zpočátku usadil na páté pozici s časem 1´52:723. Poté zamířil ke svým mechanikům pro jinou směs, která ale v žádném případě nefungovala v souladu s poznatky z volných tréninků. I když se jezdci stáje Redox RW Racing GP podařilo dvakrát své maximum vylepšit, k posunu vzhůru to nestačilo. Propad startovním polem se tak zastavil až na sedmnáctém místě, které znamená start ze šesté řady s konečným časem 1´52:590.
Jakub Kornfeil: „Tak tohle je mega špatné. Včera jsme měli hrozně špatný top speed. Vyměnili jsme motor a už to bylo v pořádku. Tedy ujíždí mně jen Salom a kluci z týmu Estrellla Galicia. To ale není žádná novinka. Bohužel nás ale zklamal výběr pneumatik. V pátek jsme jezdili na „háčkách“ a fungovalo to skvěle. Proto jsme chtěli na této směsi vyjet i do kvalifikace. Nejprve jsem kroužil se směsí „M“. Po několika kolech jsem zajel do boxu, obuli jsme „háčka“. Teplota trati byla stejná jako včera, tedy něco mezi 47 a 49 stupni, takže nebyl jediný důvod, proč by to nemělo fungovat. Jenže opak byl pravdou. Nechápu, jak se ta trať mohla tak rychle změnit. Když to po tréninku viděli mechanici, dost se divili, že jsem vůbec zajel takový čas. Hrozně to klouzalo. I když jsem se teda snažil ze všech sil něco zajet, prostě to nešlo. Jako po každé kvalifikaci jsme samozřejmě studovali data recording. Byla zde krásně viditelná má akcelerace ze zatáček a vůbec všechno bylo v pořádku, až na ty smyky. Dokonce jsem jel i chvíli za Luisem Salomem, ale kontakt jsem hned ztratil, protože mně to uklouzlo tak, že nebylo daleko k pádu. Přezout jsme nemohli, protože zbylá „emka“ budeme potřebovat pro zítřejší závod. Sedmnácté místo a šestá řada, co na to říct. Je to mega špatné. Nemá cenu si nic nalhávat. Zítra bude hrozně důležitý start a první dvě kola. Navíc esíčko po startu je hodně obtížné. Večer pozorně nastuduju starty minulých let, abych si udělal představu, která stopa bude v tom chumlu nejvýhodnější, a uvidíme, jak to půjde.“