Aktuálně devátý jezdec pořadí šampionátu Moto2 – Luis Salom – poskytl rozhovor pro magazín totenrus.com. Hovoří o závodech i o volném čase.
Luis Salom loni bojoval o titul ve třídě Moto3 až do posledního závodu. Závěr sezóny mu však nevyšel podle jeho očekávání, titul nevybojoval a musel se smířit až se třetím místem v šampionátu. Letos přešel do třídy Moto2. Při svém třetím závodě v prostřední kubatuře vystoupil na podium – bylo to v Argentině a Salom dojel třetí. V Itálii dojel druhý. Na vítězství zatím čeká.
Salom se poprvé posadil na motocykl, když mu bylo dva a půl roku. Nejprve se věnoval motocrossu, v osmi letech přesedlal na silniční motocykl. Vztah k motocyklům získal ve své rodině – jeho rodina totiž na Mallorce vlastní obchod s motocykly.
Nikdy tě nenapadlo stát se třeba fotbalistou?
„Fotbal se mi kupodivu nelíbí. Vždycky mě bavily motorky a vždycky jsem se na sto procent věnoval jim.“
Ve světovém šampionátu jsi poprvé zvítězil v Indianapolis roku 2012. Jaké máš vzpomínky na tento závod?
„Tento závod byl pro mě velmi důležitý a výjimečný. Vzpomínám si, že jsem předjel dva jezdce v jedné zatáčce – oba najednou. A díky tomuto odvážnému kroku jsem zvítězil.“
Loňská skvělá sezóna tě přivedla do týmu, v kterém jsi teď.
„Ano, je pravda, že loňské výsledky mi hodně pomohly k tomu, abych letos byl v týmu Sita Ponse v Moto2. Je to velmi důležité, protože tato kategorie je ideálním přestupním můstkem do MotoGP.
Myslíš, že se do konce sezóny ještě objevíš na pódiu nebo dokonce vyhraješ nějaký závod?
„Myslím, že ano! Pokud dokážu zopakovat umístění na podiu a vybojovat vítězství, bude cíl pro tuto mou první sezónu splněn.“
Kdo byl tvým idolem v motocyklovém světě?
„Valentino Rossi.“
Popiš nám trochu, jak prožíváš Grand Prix. Co děláš, co jíš…?
„Co se jídla týče – nejí se jako doma. Na evropských závodech jíme ve svých hospitality a jídlo se víceméně podobá tomu domácímu. Když závodíme mimo Evropu, musíme jíst v restauracích, což je komplikovanější. Vzhledem k tomu, že okruhy jsou daleko od měst, tak dobré restaurace jsou také daleko. Nejí se tedy tak, jak by se mi líbilo. Každá země má svou kuchyni a například v Malajsii se nejí to, co mám rád.“
„Líbilo by se mi být dobře oblečený každý den, ale moje práce mi to nedovoluje.“
Co se ti na světovém šampionátu líbí nejméně?
„Být tak dlouho mimo domov.“
Jaké máš záliby mimo závodění?
„Hodně mě zajímá móda, je jedním z mých největších koníčků. Líbilo by se mi být nastrojený každý den, ale moje práce mi to nedovoluje. Buď jsem oblečený do posilovny, nebo mám závodní kombinézu.“
A jaké máš další koníčky?
„Rád jezdím na kole, běhám po horách, obecně rád sportuji. A také mám rád filmy. Kdybych mohl, chodil bych do kina každý den.“
Jakému žánru dáváš přednost?
„Mám rád všechno, co má něco společného s filmem. Ale vadí mi, když za mnou sedí někdo, kdo hlasitě komentuje film… Říkám si, proč se neuklidní a neumožní mi udělat si vlastní závěr po skončení filmu?“
Na všechny závody s Luisem jezdí i jeho matka María, která byla přítomná i při tomto rozhovoru pro totenrus.com.
Jak Salomova matka zvládá strach, když její syn závodí? Může si na to člověk zvyknout?
„Ne, na to se nedá zvyknout, ale mám štěstí, že Luis mi přináší více dobrých momentů, než těch špatných,“ říká jezdcova matka.
(Zdroj: totenrus.com)