„Pouze“ pět z devíti oslavovaných bylo španělské krve. V třídě Moto2 nebyl na pódiu dokonce Španěl ani jeden. A jak se sezóna stále více naplňuje, začíná být situace v šampionátu ve všech třídách zase o kousek zajímavější.
Závod dne? Těžko říct, ale česká Grand Prix 2013 bude jistě vzpomínána v souvislosti se závodem MotoGP. Po loňském napínavém závodě s jiskřivým koncem, byl ten letošní ještě lepší. Brilantní start Jorge Lorenza – možná nejlepší v jeho kariéře, jak sám řekl – katapultoval úřadujícího mistra světa do vedení. Jorge poodjel skupince pronásledovatelů, ve které byl Marc Márquez, Dani Pedrosa a Cal Crutchlow.
Crutchlow se na zadních kolech Repsol Hondy dlouho neudržel a byl nucen bojovat s Álvarem Bautistou. Když se snažil znovu dostihnout Márqueze a Pedrosu a zvyšoval své tempo, havaroval. Na obrazovkách se u časomíry Cala Crutchlowa objevila v jednom momentu červená helmička a v zápětí probleskla zpráva „Crash #35, jezdec OK“. „Ztratil jsem čelo, ale tlačil jsem. Neměl jsem co ztratit a potřeboval jsem dohnat kluky před sebou. Tak jsem zatlačil příliš,“ řekl Cal. Po vynikajícím pole position v sobotu, přišel závod, na který chce člověk raději zapomenout.
Skutečné vzrušení však přišlo v okamžiku, kdy Marc Márquez začal stahovat Jorge Lorenza. Nováček z Repsol Hondy se snažil udržet si Lorenza v dohledu už od začátku závodu, ale bojoval s plnou nádrží a současně odrážel hladového Pedrosu. Po několika kolech se Marcovo tempo zvýšilo. Dotáhl se na Lorenza a začal mu dorážet na paty hledaje způsob, jak jej předjet. Trvalo to téměř sedm celých kol, ale nakonec Márquez tu cestu našel. V zatáčce číslo 3 suverénně proklouzl kolem Lorenza vnitřkem.
Takhle si to ale Jorge Lorenzo nenaplánoval a nehodlal se jen tak vzdát. Neústupně držel vnější stopu, využil lepší rychlosti Yamahy v zatáčce a vnějškem Márquezovi jeho předjetí vrátil. Po překlopení zpátky napravo v zatáčce číslo 4 se Lorenzo s jasnou a čistou agresivitou pevně chopil zpět svého vedení. Jeho odpor vůči Márquezovi trval půl kola, než se soupeř chytil druhé šance. Tentokrát přišla na přelomu kombinace zatáček 11 a 12 cestou z kopce. Márquez v jedenáctce znovu vtrhl pod Lorenza, ale tentokrát si dvanáctku pohlídal tak dobře, že předjetí málem vyšlo i Danimu Pedrosovi.
Jorge Lorenzo stále ani zdaleka nepomýšlel na kapitulaci. Teď byla řada na něm dorážet na Márqueze a zároveň si hlídat záda před nevítaným Danim Pedrosou. Lorenzo obtěžoval Márqueze celé jedno a půl kolo než znovu využil rychlosti Yamahy v zatáčce šíslo 13 a ve čtrnáctce si podjetím aktuálního lídra vzal svou první pozici zpět. Na té se však neudržel dlouho. Rozhodující útok přišel znovu v zatáčkách číslo 3 a 4. V té první Marc zaútočil a tu druhou tentokrát pevně uzavřel, držíc si ideální stopu. Jorge neměl jinou možnost než se podvolit. Jeho boj skončil. Jorge kapituloval tak, že o kolo později přišel ve prospěch Daniho Pedrosy i o druhou pozici.
Ačkoliv se napětí stupňovalo v šesti či sedmi kolech, závod vyvrcholil během čtyř kol, po nichž Marc Márquez získal definitivní kontrolu na trati. Všechna tato kola byla ukázkou toho, jak jsou momentálně tito tři jezdci neobyčejní. Márquezovo první předjetí Lorenza bylo klasickou zatáčkou číslo 3 v Brně – rychle a tvrdě na brzdy. Lorenzovo odražení útoku, zvýšení rychlosti v zatáčce a nekompromisní držení vnější stopy, bylo jedno z jeho nejhouževnatějších a nejodvážnějších představení za poslední roky. Márquezovo druhé předjetí v téže zatáčce ukázalo, jak rychle se Márquez učí číst stopu a soupeře. Najel tak, aby už Jorge nemohl použít stejný trik. Chytit mladého Španěla, ať už kýmkoliv – Lorenzem, Pedrosou či Rossim – vyžaduje vymýšlení nových způsobů, jak na něj, neboť každý jeden trik funguje jen jednou.
Márquezovo brněnské vítězství rozbíjí rekord Kennyho Robertse. Ve své první sezóně jich má letošní nováček MotoGP na svém kontě už pět. Stává se také prvním jezdcem, který vyhrál čtyři po sobě jdoucí velké ceny. Poprvé od roku 2008, kdy tutéž hodnotu zaznamenal Valentino Rossi. Marc vede šampionát o 26 bodů a má tak na svého týmového kolegu Daniho Pedrosu v podstatě jeden závod k dobru. Na úřadujícího mistra světa má náskok 44 bodů a Jorgemu Lorenzovi protéká šance na obhajobu titulu pomalu mezi prsty. Marc Márquez se posunul od označení pozoruhodný k označení fenomenální. Novinářům už došly superlativy, kterými by jej popsali. A on? On se prostě pořád zlepšuje. On je novou definicí sportu…
Co může Jorge Lorenzo udělat, aby jej zastavil? Wilco Zeelenberg, Jorgeho týmový manažer, nastínil svůj plán: musíme na Márqueze vyvinout tak obrovský tlak, jak to jen půjde. A budeme doufat, že udělá chybu. Jenže…jenže tento plán moc nadějí na úspěch nemá. Marc Márquez je vůči tlaku imunní. Neustále opakuje, že i když je v čele šampionátu, v podstatě po něm nikdo striktně nechce, aby vyhrál. I pokud by havaroval v každém ze zbývajících závodů sezóny, zůstane pořád fenomenálním nováčkem.
Ve skutečnosti je potřeba větší podpory od Yamahy, ačkoliv se ze strany Jorge Lorenza žádná zjevná kritika neobjevuje. „Je to neuvěřitelná továrna, pracují 24 hodin denně,“ řekl Lorenzo. Nicméně také zmínil, že je rád za to co má, že se mu také mohlo jezdit ještě hůř. To poselství je jasné: problémem není Jorge Lorenzo, problémem je Yamaha.
Týmový kolega Valentino Rossi souhlasí, přestože má k vyřešení ještě své další komplikace. Italovi a jeho týmu se doposud nepodařilo nalézt řešení jejich individuálního problému s brzděním, ale to je především otázka nastavení. Zavedení bezztrátové převodovky je pak další nutný krok, řekl Rossi, ale potřebují také něco, co jim pomůže ovládat výjezdy ze zatáček. „V porovnání s Hondami při otevřeném plynu trochu víc trpíme,“ řekl Rossi. „To znamená, že nový rám pomáhá zlepšit přilnavost, ale pokud chceme držet rychlost v zatáčkách, hůř držíme rovnováhu.“ Každopádně má ale Valentino Rossi také novátorský nápad, jak zastavit dominanci Marca Márqueze v příštích letech v MotoGP: „Třeba se rozhodne změnit sportovní disciplínu a půjde závodit do F1,“ vtipkoval Ital. „Mohl bych mu poskytnout nějaké dobré rady,“ smál se.
Závod MotoGP přišel po tom, co adrenalinový závod Moto2 opět ukázal, jak je schopen udržet napětí mezi špičkou kandidátů na titul. Mika Kallio, kolega Scotta Reddinga, se ukázal jako perfektní týmový hráč. Teď je jasné, proč je mu rok co rok obnovována smlouva. O víkendu, kdy Redding zápasil s hledáním fungujícího nastavení, jede Mika Kallio na špici, vítězí, získává pro tým potřebnou publicitu a zároveň „obírá“ Pola Espargaró o cenné body. Mika přijel do Brna s jiskrou v oku a odhodláním, že nemůže být poražen. Třicetiletý Fin je vždy konzistentní, ale někdy má i něco navíc, co mu umožňuje překonat sebe sama.
Mikovo vítězství bylo tvrdě vybojováno. I Thomas Lüthi byl v Brně nabit energií a jednu chvíli to vypadalo, že závod bude jeho. Mika Kallio však v závěru převzal nad závodem kontrolu a zvítězil. I Takaaki Nakagami byl velmi blízko svému prvnímu vítězství a je znát, že se změna strategie začíná japonskému jezdci vyplácet. Poprvé se Takaaki vzdal vedení, aby pošetřil své pneumatiky. Uvědomil si, že není schopen úniku, takže se zařadil do vedoucí skupinky a trpělivě čekal na svůj čas. Později zaútočil, ale Mika mu nedal šanci.
Pol Espargaró po ostrých útocích Johanna Zarca udržel 4. místo, zatímco Scott Redding ve svém snažení skončil osmý. Vzhledem k tomu, že si Scott v minulosti z Masarykova okruhu ještě nepřivezl ani bod, dá se říct, že 8. místo není tak špatné. Znamená, že na Pola ztratil pouze 5 bodů a nad Španělem stále vede o bodů jednadvacet. Oba mohou tvrdit, že jsou morální vítězové z Brna, oba jsou stejně odhodlaní bít se navzájem tak, jako po celou dosavadní sezónu. Jejich rivalita roste, jak demonstrovali ve vzájemných soubojích. A to ještě hodně závodů Moto2 pro zisk titulu zbývá.
Poslední závod dne, třída Moto3 – zvláštnost. Bernie Ecclestone rozhodl, že belgický okruh Spa Francorchamps bude hostit závod formule 1 ve stejný den, jako probíhá Velká cena České republiky. V televizních „koláčích sledovanosti“ válcuje formule F1 s přehledem závody MotoGP, takže dvě kola musí udělat místo kolům čtyřem. Závod Moto3 se ukázal být stejně fascinujícím jako závody předchozí a měl naprosto zaslouženého vítěze. Luis Salom vyhrál svůj pátý závod sezóny v téměř totožném stylu, s jakým vybojoval i vítězství předcházející. Počkej na konec závodu, pak si vynuť cestu vpřed a nakonec zaber tak, že zničíš ty, co tě pronásledují. Fungovalo to jako kouzlo. A Luis zase navýšil svůj náskok na Mavericka Viñalese a Alexe Rinse.
Velkým překvapením v Brně byl výkon Hondy. Pokud mají stroje KTM jedinou Achillovu patu, je to oproti současné Hondě a FTR Hondě jejich těžší ovládání v zatáčkách. Jack Miler bojoval přímo na špici až do té doby, než se mu téměř rozpadla pneumatika a on se tak ocitl v časech na kolo o 4 sekundy pomalejších, než byl předtím. To Alexis Masbou jel také ve vedoucí skupině, skončil šestý se ztrátou pouhých 4,7 sekundy na vítěze. To je menší než poloviční ztráta, kterou na stroje KTM běžně zaznamenávají Hondy na většině tratí. Plynulá povaha Brna pracovala ve prospěch jezdce na FTR Hondě.
Je ironií, že zatímco v MotoGP by měla být Honda tím dominujícím strojem, v nejlevnější třídě ji KTM odsunuje dozadu. Vzorec pro snižování nákladů v Moto3 může vypadat dobře v teorii. Ale v praxi prodávají KTM a Mahindra týmům motory tovární specifikace a podvozky za velmi vysoké ceny. Zatímco Honda se drží ducha pravidel a produkuje stroje za nízké ceny. Bohužel pro HRC. Ledaže by způsobili revoluci, na obzoru byl vysoce výkonný motor Moto3 a k duchu pravidel se postavili jako k bezvýznamnému termínu v profesionálních motocyklových závodech. Pokud ale budou dál pokračovat v nastolené cestě, může se stát, že příští rok nebude na startovním roštu ani jedna Honda.
Každopádně, v té moravské vodě musí něco být…
(zdroj: motomatters.com)