Zemřel Shoya Tomizawa
Neděle 5. září 2010, 16:17,
aktualizováno před 623 dny
V neděli odpoledne zemřel na následky těžkého zranění japonský závodník Shoya Tomizawa, vítěz úvodního a zároveň premiérového podniku Moto2 v Kataru.
Tomizawa jel v osudný moment na čtvrtém místě závodu Velké ceny San Marina, ale spadl a za ním jedoucí Alex De Angelis ani Scott Redding už nedokázali zabránit tragédii, která na první pohled sice byla hrozná, ale nikoho by ani ve snu nenapadlo, že u japonského závodníka došlo k tak vážným zraněním.
Tomizawu převezli do nemocnice v italském Riccione, kde dvacet minut po čtrnácté hodině zemřel.
Japonského závodníka si pamatoval každý, protože to byl on, kdo letos vyhrál vůbec první závod nové střední kubatury v Kataru, jako jezdec týmu Technomag-CIP s motocyklem značky Suter.
Vítězství v Kataru nebyla náhoda, což potvrdil ziskem pole position v závodech na okruhu v Jerezu a Brně. Byl to věčně usměvavý a hlavně velmi talentovaný závodník. V průběžném hodnoceni kubatury Moto2 mu do osudné neděle v San Marinu patřila sedmá příčka.
Shoya Tomizawa dnes zemřel ve věku devatenácti let. Čest jeho památce.
Sdílet:
.jpg)
Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte
Psát komentáře lze až po přihlášení v záhlaví stránky. Pro novou registraci klikněte sem.
Mě v první chvíli ani nenapadlo, že to skončí tak špatně. Ani jsem pořád neviděla ze záznamu, jak ho oba jezdci strefili. Netušila jsem, že tu jde skutečně o život. Spíš jsem očekávala nějaké vážné zranění a převoz do nemocnice, kde se ho ujmou lékaři. Úplně mě zasáhlo, když řekli, že zemřel. Nebo jsem pořád doufala, že to skončí dobře. Že to musí skončit dobře. Upadnout přímo na trati a zůstat na dráze je to nejhorší. A tady bohužel za ním jeli další dva jezdci v těsném závěsu, takže nebyla absolutní šance se mu vyhnout. Je to velmi nešťastné.
Je to moc smutné, ale taková je odvrácená strana motosportu. Tak mladí lidé by prostě umírat neměli.
A MotoGP měli podle mě prostě přerušit. A když ne, tak aspoň zrušit stupně vítězů, protože to byl podle mě nesmysl slavit vítězství, když někdo zemřel. Mě se prostě nelíbilo, jak hráli hymnu. Ani tu bych Danimu nezahrála. A nemyslím si, že by to v tak smutný okamžik někomu vadilo, jestli jsou v MotoGP nějaké stupně nebo ne. Podle mě všichni stejně vnímali něco jiného. Kromě fanoušků na trati. Ti možná o tom ještě nevěděli.
Každopádně jsem napsala i to, co jsem napsat nechtěla. Tomizawy je mi líto. Je smutné, když umírají tak mladí lidé. Měl toho hodně před sebou. A když jsem ho skoro neznala (nebýt toho, že vyhrál úvodní závod), je jedno, pokud zemře jezdec, který je v šampionátu druhý, sedmý nebo dvacátý, protože ta ztráta je pořád stejná. Jeden nevinný lidský život.
A fanoušci? No comment....dokážu ale pochopit jejich euforii, přestože si myslím, že význam vlajek vyvěšených na půl žerdi chápe každý průměrně inteligentní člověk...jenže v té euforii celého závodního víkendu to prostě nedocvakne. Neomlouvám, ale dokážu pochopit.
A pokud se nepletu, v Imole 94 se taky hrála německá hymna na počest vítěze, přitom z lékařské zprávy vyplývalo, že Ayrton zemřel přímo na místě havárie....
Prostě na stupních vítězů nevidím nic odsouzeníhodného, v podání jezdců i předávajících vše probíhalo důstojně.
Život jde dál, takže proč vlastně závod přerušovat, že? Jenom si člověk v takové chvíli uvědomí, že vyhrávat závody není to nejdůležitější. Pak nějaké to vítězství v tom kontextu vypadá jako bezvýznamná věc.
Nechci nikoho kritizovat. Pořadatelé vlastně nevěděli, jak to s Tomizawou vypadá, takže se rozhodli pokračovat dál. A fanoušci, kteří tam přišli, by museli být zklamaní, kdyby nejela královská kubatura. Taky si za to zaplatili nemalou částku. Fanoušky nechci odsuzovat. Taky bych byla v euforii, že vidím svého hrdinu a nic jiného kromě toho nevnímala. Fanoušci na trati nemohou přece vědět, co se děje jinde, ačkoli dnešní informační systém velmi pokročil, takže se k některým ta zpráva mohla donést. Ale asi ne k Valeho fanouškům, ale jsem si jistá, že následná zpráva o Tomizawově nehodě jimi musela taky otřást.
Nikdo neudělal nic špatně – pořadatelé, fanoušci. Špatně bylo jenom to, že i Bůh vzal k sobě do nebíčka dalšího člověka, mladého a s perspektivní budoucností.
Tohle bolí o to víc, když si člověk uvědomí, že mu bylo teprve 19 let.
Jako obrovský hyenismus chápu chování ředitelství závodu. Myslím si totiž, že Shoya byl hned mrtvý, proto ho do nemocnice nevezl vrtulník. A podle mě to tutlali, aby se dojel závod. Prachy jsou prachy. Je to ale jenom spekulace a v tuhle chvíli je podstatné to, že odešel další skvělý jezdec a že už se to nezmění.
Tak jako tak měl být ale závod ukončen. Bylo zjevné, že ta zranění budou velmi vážná a jedná-li se o lidský život, jakékoliv závodění se stane bezpředmětným mrháním času.