Seriál MotoGP se nám tentokrát přesunul na nejmenší kontinent do Austrálie. Na okruhu Phillip Island jsme dnes byli svědky velmi vyrovnané kvalifikace.
V časovém rozestupu dvou vteřin se totiž ve třídě Moto3 nachází dvacet osm závodníků. V samotné kvalifikaci nějakou dobu trvalo, než se Jakub dostal do tempa a s týmem přišli na to správné nastavení a volbu obutí. Když je pole tak nesmírně vyrovnané, není divu, že se Kornfeil pohyboval až ve třetí desítce. Postupně se náš reprezentant dostal až na osmnáctou příčku. Svůj útok na nejlepší čas si ale Jakub Kornfeil načasoval do posledního kola. Využil závěsu za Maverickem Viňalesem a zaznamenal svůj nejrychlejší čas 1:38´074. Zítra bude tedy Kornfeil startovat ze čtrnácté pozice. Za zmínku rozhodně stojí ztráta na vítěze, která i přes čtrnácté místo činí pouze 1.184 sekundy.
Jakub Kornfeil: „Tento víkend se nás pořád drží nějaké neštěstí. V každém tréninku se nám něco přihodilo, a proto jsme do kvalifikace také nastupovali s umístěními až kolem dvacítky. Včera jsem měl těžký pád. Mechanici pak museli až do noci opravdu tvrdě pracovat, aby tolik zničenou motorku dali do pořádku. Moc z ní totiž nezbylo. Kola, otáčkoměr, Dell´Orto, celý zadek, nádrž, páčky, stupačky atd., to všechno při tom pádu bohužel utrpělo. Dnes ráno jsem zase prostál hodně času v boxu - nefungovalo totiž řazení. Do samotné kvalifikace jsme se rozhodli pro směs H dozadu. S tím to ale vůbec nefungovalo, tak jsem musel do boxu. Po vyjetí jsem se nedokázal dostat níž, než na třicet devět nízkých. Do posledních minut jsme nazuli směs M. S tou to fungovalo velmi dobře. Jen hrozně dlouho trvalo, než vyšlo nějaké kolo. Buď se tam někdo namotal, nebo ten přede mnou vypnul. V úplně posledním kole jsem si ale počkal na Mavericka. Úseky jsem si zlepšil, ale v tom posledním mě tam hodně zabrzdil Efren Vazquez. Jaké štěstí, nebo spíš neštěstí já na toho člověka mám. Musím ale uznat, že se mně po tréninku přišel omluvit. Je to docela škoda, ale i tak jsme docela spokojení, když uvážíme, co se celý víkend děje. Je nás dvacet osm vtěsnaných ve dvou vteřinách, což je něco naprosto neskutečného. Jako vždy bude moc důležitý start, tady ale obzvláště, neboť ty rozestupy hovoří za vše.“