Casey Stoner

Casey Stoner začínal v národních šampionátech 125 ccm ve Španělsku a ve Velké Británii. V roce 2001 se Stoner ukázal ve dvou závodech MS silničních motocyklů a následující rok již závodil celou sezónu v 250 ccm pod vedením Lucia Ceccinella. Celkově skončil dvanáctý a v Brně dojel pátý, což byl jeho nejlepší výkon v dané sezóně. Následující rok přešel do 125 ccm a získal své první vítězství. Po další sezóně ve 125 ccm se vrátil zpět o kubaturu výš do týmu LCR a řídil tovární Aprilii v roce 2005. V této sezóně byl nejvážnějším konkurentem Daniho Pedrosi v boji o titul mistra světa.

V roce 2006 se mladý Australan objevil v MotoGP u týmu LCR Honda. Získal svojí první pole position v Kataru a své první umístění na stupních vítězů v Turecku. Pro rok 2007 si Stoner zvolil stroj Ducati GP7 a je týmovým kolegou se stal Loris Capirossi v týmu Marlboro Ducati. Australan všechny překvapil již v prvním závodě sezóny v Kataru, kde s přehledem zvítězil. Po zbytek sezóny neměl konkurenci, vyhrál celkem deset závodů a získal svůj první titul mistra světa.

Sezónu 2008 začal Stoner vítězstvím v Kataru, ale problémy Ducati znamenaly několik nevydařených závodů za sebou. V polovině sezóny však Australan vyhrál tři GP v řadě a začal stíhat vedoucího Valentina Rossiho. Ital však odpověděl tvrdým soubojem a vítězstvím v Laguně Seca. Stonera vyřadily z boje celkem tři pády, v konečném zúčtování však předstihl Daniho Pedrosu a stal se vicemistrem.

Rok 2009 zahájil Casey Stoner skvěle, vyhrál závod v Kataru, druhé místo si připsal ve španělském Jerezu a další vítězství v Itálii, místě, kde posledních sedm let dominoval jeho rival Valentino Rossi. Pak se u Stonera začala objevovat únava, závody končil naprosto vyčerpaný, což bylo nejvíc patrné v Katalánsku. Lékaři si nevěděli rady a tak se Stoner po závodu v Británii rozhodl odejít na zdravotní dovolenou. Odjel domů do Austrálie a celou tu dobu strávil v buši. K závodění se vrátil až  v GP Portugalska, tam okamžitě exceloval druhým místem a poté následovalo vítězství v Austrálii a Malajsii. Ve Valencii si vybral pořádnou dávku smůly, když havaroval v zahřívacím kole před startem a do posledního závodu sezony 2009 už nenastoupil.

První závod sezony Australanovi nevyšel, havaroval a zůstal bez bodu. Jenže smůla pokračovala další čtyři Grand Prix a první umístění na stupních vítězů zaznamenal až v šestém podniku sezony, když v Assenu skončil třetí. První vítězství si na konto připsal ve španělském Aragonsku, druhé v Japonsku a třetí v rodné Austrálii. Celkově měl na kontě devět umístění na stupních vítězů, čtyři starty z pole position a sezonu ukončil na čtvrtém místě. Už v červenci podepsal dvouletou smlouvu s Hondou a po čtyřech letech ukončil spolupráci s Ducati, kde v roce 2007 vyhrál svůj první a zatím jediný titul mistra světa.

První sezona s týmem Repsol Hondy byla pro Australana velmi úspěšná. Až na druhý podnik sezony 2011 v Jerezu, kde nezaviněně kolidoval s Valentinem Rossim a závod GP Španělska nedokončil, byl pokaždé na stupních vítězů a poslední ročník 800ccm prototypů s přehledem vyhrál. Celkem si na konto připsal 10 vítězství, 16 umístění na stupních vítězů a 12 pole position. V průběhu roku testoval nový 1000ccm prototyp RC213V a v posezonním testu ve Valencii 2011 byl znovu nejrychlejší.