250cc: Kdy se bojovalo v posledním závodu sezony o titul

Statistika je příznivá pro jezdce, kteří přijedou ve vedení.
Klepněte pro větší obrázekČtvrtlitrová kubatura má v mistrovství světa silničních motocyklů své pevné místo již šedesát let, ale letošní ročník je definitivně poslední a v roce 2010 už ve výsledkových listinách uvidíme jen novou třídu Moto2.

V letošním roce jezdci čtvrtlitrových motocyklů předváděli opravdu parádní výkony a co je na tom nejlepší, až poslední závod ve Valencii rozhodne, kdo titul posledního mistra světa třídy do 250ccm nakonec získá.

Obrovskou šanci má Hiroshi Aoyma, který nad Marcem Simoncellim vede o jednadvacet bodů a k zisku titulu mu stačí dojet do jedenáctého místa. Aby titul obhájil Marco Simoncelli, tak musí vyhrát a ještě spoléhat na to, že Aoyama projede cílem ne lépe než dvanáctý.

Od doby, kdy v roce 1977 došlo ke změně pravidel ve světovém šampionátu silničních motocyklů máme hned dvanáct případů, kdy se o titulu mistra světa třídy 250ccm rozhodovalo až v posledním závodu sezony. Statistika jasně hovoří v prospěch japonského závodníka Scot Hondy, protože vedoucí jezdci v této statistice prohráli titul v posledním závodu jen ve dvou případech a to v roce 1990 a 1993.

Rok 1978 – Kork Ballington do posledního závodu na okruhu Rijeka v bývalé Jugoslávii nastoupil s jedenáctibodovým náskokem před svým týmovým kolegou z Kawasaki Gregem Hansfordem. Hansford závod vyhrál, ale Ballington dojel třetí a titul vyhrál.

Rok 1982 – jezdec Yamahy Jean-Louis Tournadre vyhrál v sezoně jen jednou, ale v každém ze závodů bodoval. Ve finále sezony vedl před Tonim Mangem z Kawasaki, který vyhrál čtyři závody o osm bodů. Mang závod na Hockenheimu vyhrál, ale Tournadre dojel čtvrtý a o jediný bod získal mistrovský titul.

Rok 1988 – v tomto roce vedl jezdec Hondy Sito Pons před cestou do Brazílie o šest bodů před svým krajanem z Yamahy Juanem Garriga. V posledním závodu sezony Garriga vyjel mimo trať a i když se ještě vrátil do závodu a dojel pátý, Pons v klidu projel cílem třetí a získal titul.

Rok 1990 – závodník stáje Honda Carlos Cardus přijel k finálnímu podniku sezony na Phillip Island s pětibodovým náskokem před Johnem Kocinskim z Yamahy. V závodu se situace obrátila, když si Kocinski dojel pro vítězství a titul, zatímco Cardus musel pro poruchu řadící páky odstoupit dvě kola před koncem závodu.

Rok 1993 – Loris Capirossi v tomto roce závodil na Hondě a k poslednímu závodu sezony odjížděl s desetibodovým náskokem před Tetsuya Haradou (Yamaha). Závod a mistrovský titul na okruhu v Jaramě vyhrál Harada, protože Capirossi měl problémy s pneumatikami a cílem projel až pátý.

Rok 1994 – Ital Max Biaggi (Aprilia) měl před posledním závodem sezony v Katalánsku náskok na druhého Tady Okadu (Honda) osm bodů. V závodě nakonec dojel Okadu čtvrtý, zvítězil Biaggi a mohl slavit titul mistra světa.

Rok 1996 – v tomto roce měl jezdec Aprilie Max Biaggi před posledním závodem sezony na australském okruhu Eastern Creek pouze jednobodový náskok na závodníka Hondy Ralfa Waldmanna. Oba dva v úvodu závodu tvrdě bojovali, ale nakonec závod vyhrál Biaggi a oslavil svůj další mistrovský titul.

Rok 1997 – ve finále se opět setkali stejní jezdci jen s tím rozdílem, že o titul spolu s nimi také bojoval Tetsuya Harada s Aprilii a Biaggi už závodil na motocyklu značky Honda. Ital vedl nad Haradou o šest bodů a Waldmann ztrácel další bod. Ralf Waldman zajel maximum a závod na Phillip Islandu vyhrál, ale Biaggi dojel hned za ním a to mu stačilo na zisk mistrovského titulu. Harada dojel se sebezapřením závod pátý, protože byl zraněný po pádu v kvalifikaci.

Rok 1998 – stejně jak tomu bylo v roce 1993, vedl Loris Capirossi (Aprilia) před cestou do Argentiny o čtyři body před Tetsuya Haradou (Aprilia) a o čtrnáct před Valentinem Rossim (Aprilia). Rossi závod vyhrál, ale srážka v posledním kole mezi Capirossim a Haradou znamenala, že Japonec závod nedokončil, Ital Capirossi dojel druhý a šampionát vyhrál.

Rok 2000 – oba jezdci Yamahy Olivier Jacque a Shinya Nakano přijeli k finálnímu podniku sezony s dvojbodovým rozdílem, kde měl malou převahu francouzský jezdec. Stejně dobře byl na tom o jedenáct bodů dál Daijiro Kato (Honda), který byl také ve hře o titul. Vše se nakonec rozhodlo v poslední zatáčce posledního kola na okruhu Phillip Island, když Jacque projel cílem první jen o 0.014 sekundy před druhým týmovým kolegou Nakanem a titul tak putoval do Francie.

Rok 2003 – Manuel Poggiali (Aprilia) přijel k poslednímu závodu sezony se sedmibodovým náskokem před druhým Roberto Rolfem (Honda). Poggiali s přehledem závod dokončil třetí a oslavil titul mistra světa ve své premiérové sezoně mezi čtvrtlitry.

Rok 2006 – Jorge Lorenzo (Aprilia) měl třináctibodový náskok před druhým Andrea Doviziosim na Hondě, když v tomto roce přijel k poslednímu závodu sezony do španělské Valencie. Lorenzovi stačilo, že v závodu dojel čtvrtý a mohl tak, na rozdíl od zklamaného sedmého Itala oslavit svůj první titul.
Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře

5:39 | Michelin zůstane v MotoGP minimálně do roku 2023.
3:39 | Nakagami smetl Ponse: odkaz
3:01 | Lorenzův velký pád: odkaz
20. října | Přerušení bylo krátké, už se opět jede.
20. října | Po několika pádech byl trénink Moto2 přerušen kvůli stavu dráhy. Je potřeba vyčistit.

Harmonogram

GP Austrálie, Phillip Island
Pátek 20. října
Moto3 1. trénink   01:00–01:40
MotoGP 1. trénink   01:55–02:40
Moto2 1. trénink   02:55–03:40
Moto3 2. trénink   05:10–05:50
MotoGP 2. trénink   06:05–06:50
Moto2 2. trénink   07:05–07:50
Sobota 21. října
Moto3 3. trénink   01:00–01:40
MotoGP 3. trénink   01:55–02:40
Moto2 3. trénink   02:55–03:40
Moto 3 kvalifikace   04:35–05:15
MotoGP 4. trénink   05:30–06:00
MotoGP 1. kvalifikace   06:10–06:25
MotoGP 2. kvalifikace   06:35–06:50
Moto2 kvalifikace   07:05–07:50
Neděle 22. října    
Moto3 warm up   01:40–02:00
Moto2 warm up   02:10–02:30
MotoGP warm up   02:40–03:00
Moto3 závod   04:00
Moto2 závod   05:20
MotoGP závod   07:00