Francesco Bagnaia – šampion MotoGP pro rok 2022

V královské kubatuře se o titulu rozhodlo až v posledním závodě sezóny. Šampionem se stal Francesco Bagnaia. Fabio Quartararo titul neobhájil.

Francesco Bagnaia se narodil 14. ledna 1997 v Turíně. Už v dětství začal závodit v MiniMoto. Roku 2011 nastoupil do CEV a v roce 2013 se poprvé objevil v MS silničních motocyklů – konkrétně se jednalo o kategorii Moto3 a tým San Carlo Team Italia. Svůj první závod v Moto3 vyhrál Bagnaia v roce 2016 v Assenu na motocyklu Mahindra. Ročník 2016 byl Bagnaiovým nejúspěšnějším rokem v nejslabší kubatuře. Po vítězství v Assenu si připsal ještě jednu výhru v Malajsii. Celkově ukončil ročník na čtvrté pozici.

Roku 2017 se Bagnaia přesunul do kategorie Moto2. Ve svém prvním roce v prostřední kubatuře se dokázal čtyřikrát probojovat na stupně vítězů. V celkovém pořadí skončil pátý a stal se tak nejlepším nováčkem roku. Následující sezóna už Bagnaiovi přinesla jeho první vítězství v Moto2. Vyhrál hned první závod v Kataru. Poté zvítězil ještě sedmkrát a stal se šampionem.

Rok 2019 byl Bagnaiovým prvním rokem v MotoGP. Tehdy závodil u týmu Pramac Racing. V předsezónních testech byl tehdy hodně rychlý, nicméně v samotné sezóně se na úplně nejvyšší příčky nepodíval – nejlépe dojel čtvrtý a v celkovém pořadí šampionátu obsadil patnácté místo. V následujícím roce se Bagnaia jednou dostal na podium – v San Marinu dojel druhý. O týden později byl na téže trati velmi blízko svého prvního vítězství, ale nakonec závod nedokončil. Ročník 2020 uzavřel Bagnaia až na celkově šestnácté pozici v šampionátu. Nicméně navzdory tomu se roku 2021 přesunul k továrnímu týmu Ducati. Ve Velké ceně Aragonie 2021 si Bagnaia dojel pro svou první výhru v MotoGP. V závěru roku si připsal další tři výhry a stal se vicemistrem.

Rins uzavřel působení týmu Suzuki v MotoGP vítězstvím, Bagnaia slaví titul

Rins uzavřel působení týmu Suzuki v MotoGP vítězstvím, Bagnaia slaví titul

Před začátkem letošní sezóny byl Bagnaia pasován do role jednoho z velkých adeptů na zisk titulu, nicméně tuto sezónu nezahájil vůbec dobře. V polovině sezóny ztrácel na vedoucího Quartarara propastných 91 bodů, takže v té době se Bagnaiova šance na zisk titulu naopak jevila jako velmi nepravděpodobná. Tak velkou ztrátu se v předchozích letech nikomu nepodařilo dohnat.

Bagnaia ovšem dokázal vyhrát závod v Nizozemsku, pak ve Velké Británii, v Rakousku a v San Marinu. V Aragonii byl blízko zisku pátého vítězství v řadě, ale nakonec jej překonal jeho budoucí týmový kolega Bastianini. Bagnaia se tedy musel smířit s druhým místem. Další závod, který se jel v Japonsku, Bagnaia nedokončil. V Thajsku a Austrálii se ale opět vrátil na podium – v obou závodech dojel třetí. Quartararovi se v této fázi sezóny nedařilo. Po Austrálii už se tedy do čela šampionátu dostal Bagnaia. V Malajsii Bagnaia zvítězil a Quartararo navzdory zlomenému prstu dojel třetí. Ve Valencii už měl Bagnaia v čele šampionátu náskok 23 bodů. Deváté místo, na němž dokončil Velkou cenu Valencie, mu tedy k zajištění titulu bohatě stačilo.

Po padesáti letech se tak šampionem stal Ital na italském stroji, což naposledy dokázal Giacomo Agostini s motocyklem MV Agusta. Bagnaia je navíc prvním jezdcem Ducati, který získal titul od vítězství Casey Stonera roku 2007. A zároveň je také prvním italským šampionem MotoGP od dob Valentina Rossiho, který svůj poslední titul vybojoval roku 2009.

Foto: Václav Duška Jr., Dorna/2Snap

Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře