Jerez. Část první. Agresívní Mr. Márquez

Všichni jsme byli zvědaví, jak dlouho to bude trvat. Formálně tuto otázku nikdo neotevřel, ale všichni jsme podvědomě věděli, že to v určitém okamžiku sezóny přijde.
Jerez. Část první. Agresívní Mr. Márquez

Marc Márquez zkusí něco, co dá vzniknout obrovské vlně diskuzí. Samozřejmě, otázka nebyla zda, ale kdy.

Trvalo to tři závody, než se Márquez vrátil, decentně řečeno, ke svým standardům z Moto2.  Tam se mu loni podařilo rozvířit hladinu diskuzí hned v prvním závodě. V nájezdu do posledního kola vytlačil za obrubníky do té doby prvního Thomase Lüthiho.

Avšak zatímco by na vytištění všech názorů na předjetí Lorenza již zřejmě padl jeden malý les, byly obě situace zcela odlišné. V Kataru 2012 to byl nestoudný skluz vlevo se záměrem vytlačit Thomase za obrubník a zbavit se tak soupeře. V Jerezu to byl vpád do mezery, kterou mu tam nechal Lorenzo, přestože mu Marc předcházejících pět nebo šest kol dával jasně najevo, že je odhodlán skončit před ním.

Sledováním opakovaných záběrů a i z rozhovorů s oběma zúčastněnými jezdci je možno usoudit, že se na trati událo toto: posledních deset kol naháněl Márquez Lorenza ve snaze zlikvidovat náskok z první poloviny závodu, kdy začal ztrácet lehce půdu pod nohama. Během těchto kol hledal Márquez cestu, kudy Lorenza předjet. Nebylo to vůbec snadné. Jorge byl díky zatáčkám číslo 4 a 5, vedoucím k zadní rovince, rychlejší. Marc se snažil průjezdy kopírovat a díky nim Jorgeho dotáhnul. Chybně však vyhodnotil Jorgeho styl průjezdu a svoji rychlost. Do vlásenky Dry Sack vletěl příliš rychle a téměř zaříznul zadní kolo Lorenzovy Yamahy.

Klepněte pro větší obrázek

V posledním kole koncentroval Marc všechno své úsilí a ze závětří se divoce pustil pod Yamahu. Jorge chytře nechal Márqueze projet, objel jej a vzal si zpět svou druhou pozici. Žádné drama. V momentě se Márquez opět ocitl za Lorenzem. Znovu se potvrdilo pravidlo poslední doby. Jakákoliv i ta nejmenší chyba může vést k tomu, že se jezdec vyřadí ze závodu. Marc se ale velmi rychle dotáhl zpět na Lorenza, který v tu chvíli věřil, že je soupeř dostatečně daleko za jeho zády, než aby mohl zaútočit. Proto držel svou obvyklou širokou hladkou stopu i v zatáčce, která byla jen den předtím pojmenována Lorenzo Corner.  Marc byl ale blíž, než si Jorge myslel. Před mladíkem se otevřela mezera, vlítnul do ní a doufal v to nejlepší.

Lorenzo už jel zvolenou stopu a ocitl se tak v pozici, v níž nebylo možno s Márquezem, v momentě když se objevil pod ním, bojovat. Trajektorie oblouků obou mužů se proťaly. Jorge je na tom po střetu hůř, vyjíždí mimo trať. Márquez se odráží dovnitř, udrží se ve vzpřímené poloze a protíná cílovou čáru jako druhý. Tím získává s vítězem závodu Danim Pedrosou pro stáj Repsol Honda double. Nadto se ujímá vedení v šampionátu. Po kontaktu široký Lorenzo se vrací na trať z asfaltové únikové zóny a protíná pomyslnou cílovou pásku jako třetí s odstupem několika sekund. Je očividně frustrován jak výsledkem, tak stylem jízdy Marca Márqueze.

Klepněte pro větší obrázek

A média šílí. A fanoušci šílí ještě víc. Zatímco šílenství médií spočívá především v tom najít v tiskovém středisku někoho alespoň trochu spjatého s tím kterým týmem, na internetu hoří regulérní bitva o profesionalitě či amatérismu  Márquezova útoku. Fanoušci jsou rozděleni na dva tábory, nutno říct, že existuje značný podíl těch, kteří považují Marcův manévr za nepřijatelný. Poukazují na fakt, že Marc použil Jorgeho jako bariéru. Většina je však nadšená, že díky této události prožila znovu vzrušení u závodění.

Drtivá část osazenstva paddocku sdílí názor, že se jednalo o závodní incident a že se takové události stávají. Ojedinělé projevy nesouhlasu pocházejí logicky z Lorenzovy garáže. Týmový manažer Wilco Zeelenberg vysvětloval několikrát a v několika různých jazycích, že dle jeho názoru tento manévr ustanoví špatný precendens. Márquez by byl penalizován až po pádu alespoň jednoho z mužů. Přestože zní Zeelenbergovy argumenty rozumně, je zcela pochopitelné, že je nelze považovat za nezaujaté.

Byl tedy Márquezův výpad nebezpečný? David Emmett uvádí: „Dle mého názoru ne.“ Byl to hazard? „Určitě byl.“ Je pravděpodobné, že se mohli sundat? „Když Márquez udělal ten pohyb, tak to bylo zcela jasné.“ Mohlo to všechno špatně skončit? „Zcela jistě.“

Tohle ale nejsou relevantní otázky. Příslušná otázka zní: využil Márquez nabídnutý prostor k podjetí s úmyslem předjet soupeře nebo ho vyřadit? O tom, že „dveře byly otevřené“ není pochyb, přiznal to i sám Lorenzo. Bylo Marcovým úmyslem předjetí? To rozhodně ano, ale použití fyzické síly k vytlačení Jorgeho mimo trať jeho záměrem zcela jistě nebylo. Kolize nebyla cílem této akce. Tím, že byl Jorge na vnějšku, musel prostě někam vyjet.

Lorenzo se kontaktu mohl vyhnout. Kdyby byl ochoten přenechat pozici nebo kdyby očekával útok. Ani jedno z toho se nestalo. A tak se Marc i Jorge ocitli na kolizním kurzu, který způsobil Lorenzovo vyjetí právě v „jeho“ zatáčce. Jaké měl Jorge Lorenzo možnosti?  Mohl svou Yamahu narovnat a pustit to přímo do štěrku. To by ovšem znamenalo ztrátu druhého místa a zřejmě i třetího, ale šlo by o zcela bezpečné řešení. Mohla to být i sázka do loterie, že Márquez by zajel ve štěrku ještě dál než Lorenzo.

Případně mohl Jorge zabrzdit dřív, pokud by viděl, že Marc přijíždí. Dříve by pak zatočil a vzal si zpět druhou pozici. I tohle mohlo dát Jorgemu šanci na udržení druhého místa v cíli. Marc mohl skončit až za ním na třetím nebo dokonce i horším místě.

Klepněte pro větší obrázek

Tak proč neudělal Lorenzo ani jednu z těchto věcí? Zčásti proto, že neměl dost času na reakci a částečně i proto, že si neuvědomil, že je Marc tak docela blízko. A ze všeho nejvíc možná proto, že pokus o atak nečekal, takže tuto možnost nevzal dostatečně na zřetel. Tento postoj či vnímání bylo vytvořeno v posledních třech nebo čtyřech letech. Přístup jezdců byl naplněn větším vzájemným respektem. Dani Pedrosa s Jorgem Lorenzem a Caseym Stonerem na špici vytvořili konsensus jízdy v MotoGP, kdy perfektní a precizní jízdu na motocyklu povýšili nad bojovnost. Jezdce to vedlo k tomu, že hledali tu nejefektivnější a nejhladší stopu, která byla zároveň bezpečná. Žádná hra v kostky, jednoduše vyhrával ten nejpřesnější. Zvýšenou míru respektu dokonale ilustruje zvednutá omluvná ruka Caseyho Stonera poté, kdy agresívněji než zamýšlel, předjel v Motegi v roce 2010 Daniho Pedrosu.

Toto chování se hluboce zakořenilo a stalo se zažitou kulturou ustanovenou těmi nejlepšími jezdci. Vše se ještě prohloubilo tím, že Valentino Rossi přestoupil k Ducati a tím vlastně vypadl ze skupiny špičkových jezdců, kteří mohli bojovat o vítězství (pomineme-li Misano a Le Mans s bláznivými povětrnostními podmínkami). V době, kdy jsou Pedrosa a Lorenzo nejlepšími v poli, určují způsob chování na trati tak, jak to tito top jezdci cítí.

Klepněte pro větší obrázek

S příchodem Marca Márqueze se nastavený přístup brzy změní. Marc, důkladně vycvičen mezi divokými bojovníky Moto2, jakmile někde uvidí prostor, zneužije toho. Jde o závodění a víru ve výhru. A Marc věří, že vyhrát znamená udělat pro to vše. A to v rámci toho nejliberálnějšího možného výkladu pravidel. Co není zakázáno, to umožňuje porazit soupeře. A to také znamená, že necháte-li „otevřené dveře“, můžete očekávat, že do nich Marc vlítne v naději, že získá. Tento postoj je umocněn tím, že mladíček z Repsol Hondy nemá co ztratit. Jede svou první sezónu v kubatuře a nikdo jej nezatěžuje očekáváními, že získá titul. Márquez si tak může dovolit riskovat. Pokud risk vyjde, vyhrává, pokud havaruje, ztrácí jen málo.

Je to dobře? MotoGP se v minulých letech stala sterilní díky sice dokonale precizní ale bojovnost postrádající jízdě. Márquez jako při jarním úklidu vymetá staré pořádky ven a do MotoGP přináší zpět adrenalinovou podívanou. Tam, kde méně vynikající jezdci riskují, že často skončí v slzách, tam Márquezovy výjimečné schopnosti dovolují jet až na samé hranici. Bez nepříznivého dopadu na vlastní osobu nebo na ostatní. I jeho nejnebezpečnější nehoda v Moto2, kdy zranil Ratthaparka Wilairota, padá z velké části na hlavy členů jeho týmu, kteří jej kvůli datům tlačili do rychlého kola, přestože již bylo máváno šachovnicovou vlajkou.

Marc Márquez přináší do MotoGP vzrušení. Vzrušení, které mu bolestně chybělo. Márquez má talent Freddieho Spencera s bezohledností Valentina Rossiho a umění ovládání motocyklu jako Casey Stoner. Márquez je balíček dynamitu. Šedesátikilový balíček. A jak všichni víme, s výbušninami je třeba zacházet nanejvýš opatrně. Jorge Lorenzo a Dani Pedrosa musí změnit svůj způsob myšlení. Ve společnosti jezdců stejně agresívních jako je Márquez si budou muset „pěstovat“ podobnou agresi. Buď budou tvrdí – něco, čím byl kdysi i Lorenzo – nebo Marc použije svou tvrdost proti nim. Ať tak či onak, MotoGP je na dobré cestě stát se opět velkolepou podívanou…
(zdroj: motomatters.com)

10. prosince | Shoya Tomizawa by dnes měl 27 let. odkaz
8. prosince | Alex Rins dnes slaví 22 let.
26. listopadu | Takhle jezdce moc často nevídáme: odkaz
26. listopadu | Od pátku 24. 11. je již možné zakoupit vstupenky na GP České republiky 2018.
23. listopadu | Alex Márquez testuje v Jerezu motocykl MotoGP. Nahradil zraněného Lüthiho. odkaz