Španěl sice Grand Prix v Malajsii nevyhrál, ale čtvrtým místem si tři závody před koncem sezony 2010 zajistil historicky první titul střední kubatury Moto2. Pro Španěla je to premiérový titul v kariéře jezdce světového šampionátu.
Přesně před rokem prožíval jezdec Gresiniho týmu těžké chvíle v královské kubatuře, kde závodil v barvách stejné stáje, ale s motocyklem Honda RC212V třídy MotoGP. I když jeho výsledky nebyly v druhé polovině sezony špatné, už v Brně se rozhodlo, že posledním závodem ve Valencii jeho kariéra v top kubatuře skončí.
Elías to ale nevzdal, ze šampionátu neodešel a přestoupil k nově vznikající kubatuře šestistovek Moto2. Pro mnohé krok zpátky, pro Elíase možnost zůstat v seriálu mistrovství světa a hlavně na očích lidem, kteří každoročně pro své týmy hledají nové posily. Vidina návratu zpět do MotoGP byla natolik silná, že jeho výkony v každé Grand Prix znamenaly výraznou převahu.
Poprvé vyhrál v druhém kole mistrovství v Jerezu a dalším vítězstvím na okruhu ve francouzském Le Mans převzal vedení v šampionátu, kde si postupně vytvořil náskok, který už v posledních závodech v Austrálii, Portugalsku a Valencii nikdo z jeho soupeřů nepřekoná.
„Ano, je to splněný sen, je to perfektní a neuvěřitelné!“ řekl Toni Elías. „Začínám to všechno vnímat až nyní, protože těsně po skončení závodu jsem necítil žádné emoce, dost jsme si vytrpěli, ale po celý rok jsme tvrdě pracovali a získali toto ocenění. Je to úžasné pro moji rodinu, pro mě a můj tým. Hodně jsme všichni spolupracovali.“
„Každou minutou a každou hodinu si začínám stále víc uvědomovat, co se dnes stalo. Nevíme, zda někdy v budoucnu budeme mistry světa v MotoGP. Teď jsme mistry světa v Moto2 a tyto chvíle si musíme užít. Určitě budeme mít večírek!“
V nedělním závodu byl jediný Julián Simón jezdcem, který Elíase v cestě za titulem mohl teoreticky zastavit, pokud by skutečně udělal zvlášť velkou chybu. Jenže nakonec to byl jezdec Mapfre Aspar, který chyboval a závod dokončil na nebodovaném jednadvacátém místě.
„Viděl jsem pád Lütiho, ale také, že něco není v pořádku s Juliánem,“ pokračoval Elías. „Potom už jsem věděl, že je mistrovský titul v mých rukou. V závodu jsem se snažil následovat přední skupinu, ale udělal jsem chybu ve výběru pneumatik a nechtěl všechno riskovat. Dnes bylo nejdůležitější vyhrát mistrovství, je to neuvěřitelné.“
„Když jsem najížděl do poslední zatáčky, řekl jsem si: ´Páni, Mistr světa´ a když jsem pak viděl svůj tým na boxové zídce s textem na tabuli ´Mistr světa Moto2´, začal jsem brečet. Vzpomněl jsem si na svého strýce Juana, který pro mě hodně znamenal a vím, že se na mě dívá z nebe.“
„V Japonsku a tady v Malajsii jsem už začal pociťovat určité napětí, nervozitu a tlak. Měl jsem výhodu bodového náskoku, ale bylo nezbytné to zvládnout. Nebylo to jednoduché, protože jsem nechtěl chybovat, ale vše bylo perfektní.“
Když měl říct, který závod byl v letošním ročníku pro něho ten nejdůležitější, Toni Elías odpověděl: „Myslím, že nejdůležitější vítězství bylo Německo, protože jsme udělali dva kroky vpřed a začali vyhrávat závody. Tímto závodem si myslím jsme vyhráli mistrovství.“
„Museli jsme bojovat ve skutečně těžké třídě. Každý chce předvést tu nejlepší formu a získat dobré výsledky, bylo to velmi riskantní. Ale nakonec jsme soupeřili s čtyřmi závodníky. Simón byl velmi silný až do konce stejně, jako byl Iannone a Lüthi. Tomizawa byl rovněž velmi silný. Přesto jsme to nakonec dokázali.“
K tomu, jak to bude vypadat s možným angažmá v MotoGP, Elías závěrem řekl: „Teď jsem velmi šťastný. V MotoGP už jsem jezdil a přestoupil do Moto2, kde je pocit z jízdy trošku těžší. Potřebuji nadále cítit výkon stroje MotoGP. Měli jsme za cíl mistra světa a tím nyní jsem.“
„Doufejme, že se vrátím do MotoGP. Vím, že to bude náročné, protože k vítězství je zapotřebí spousta věcí. Ale jsem bojovník a doufám, že budu bojovat o dobrou pozici, hodně pracovat a seženu si místo pro sezonu 2011.“