Suverénní vítězství Alexe Rinse, který nutil v závodě Moto3 Mavericka Viñalese dělat chyby. Emotivní vítězství Nica Terola, který po nemoci po celý víkend dominoval v Moto2. Impozantní bitva o důležité body v šampionátu mezi Polem Espargaró a Scottem Reddingem, ze které vyšel těsně lépe mladý Španěl. Jorge Lorenzo překvapující rychlostí na dráze, která měla jednoznačně slušet Hondám. Márquezovo ohromující vítězství, které ho přiblížilo zase o kus blíž k zisku titulu. Lstivá jízda Valentina Rossiho, kdy za sebou udržel nejprve Stefana Bradla a poté i Álvaro Bautistu, a znemožnil jim tak podívat se na pódium. A bylo toho mnohem, mnohem víc. Nic z toho však nebude tentokrát tématem.
Stalo se něco, co začalo jako drobná chybička a změnilo se na masívní incident se spektakulární havárií, která vedla až k vyšetřování Ředitelstvím závodu. Hovoří se o nebezpečné jízdě, názory se různí, a tak se na celou kauzu podívejme.
Za prvé fakta, která jsou známá. Jorge Lorenzo vedl od startu a byl stíhán Marcem Márquezem a Danim Pedrosou. V pátém kole v místě nájezdu do Sacacorchos (zatáčky 8 a 9) předjel Pedrosa čistě Márqueze. Ten se následně za Daniho zavěsil a znepříjemňoval mu následující kolo. V šestém kole, v nájezdu do zatáčky číslo 12, vyrobil Márquez malou chybu. Byl příliš blízko a brzdil o zlomek sekundy později než by měl. Když viděl, že je příliš dlouhý, pokusil se narovnat svůj motocykl. Aby nezničil týmovému kolegovi závod, vyjel mimo trať. Nepodařilo se mu však zabránit kontaktu s Danim, otřel se o jeho zadní kolo. Ale byl to dotek, který, jak se zdálo na první pohled, neměl na Pedrosu žádný vliv. Marc vyjel mimo trať a Dani pokračoval několik dalších metrů ve své jízdě. Náhle a nečekaně přišel highsider.
Co se vlastně přihodilo, se ukázalo později. Po kontaktu s Márquezem se porušil elektrický kabel pro připojení snímače rychlosti zadního kola k ECU (řídící jednotka). Kabel byl umístěn těsně nad kyvnou vidlicí a Márquez jej vytrhl buď loktem, nebo páčkou spojky. Otisk na vidlici Daniho motocyklu nasvědčuje, že to byla páčka spojky, zatímco otisk na Marcově kombinéze svědčí o kontaktu se zadním kolem Daniho Pedrosy.
Podle šéfa týmu Livia Suppa se elektrický kabel ukázal být zásadní součástí systému kontroly trakce na Hondě. Když pak Dani Pedrosa přidal plyn, kontrola trakce přestala pracovat a stroj vyhodil Daniho Pedrosu ze sedla. Přestože nebyl Španěl vážně zraněn – utrpěl několik velikých modřin v oblasti spodní části zad, boků a třísel – byl jeho pád velmi bolestivý a nemohl pořádně chodit.
Tak to jsou fakta. Fakta, která přinášejí víc otázek než odpovědí. První a možná největší otázkou je, zda je Marc Márquez viníkem havárie Daniho Pedrosy. Odpověď není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát a obě strany budou ať už vášnivě nebo rozumně argumentovat ve snaze obvinit nebo ospravedlnit. Je jasné, že Márquez chybu udělal a že se dotkl zadního kola Pedrosy. Dál se ale pohybujeme v kalných vodách. V tak kalných, že i Ředitelství závodu, které začalo incident vyšetřovat, neudělá rozhodnutí dříve, než prozkoumá více dat a další technické zprávy HRC. Nejdříve tedy v Sepangu. To znamená, že to může trvat dva i více týdnů, než se Marc Márquez dozví o svém osudu.
Za prvé, byl Márquezův kontakt tak zničující, že v jeho důsledku Pedrosa havaroval? Vypadá to tak. Samozřejmě, když televize ukázala záběry na Daniho Hondu – a zde hraje poněkud zvláštní roli Pedrosův manažer Alberto Puig, který španělské televizní kamery do garáže povolal – kabel byl zjevně zlomený. A co je víc překvapující, že byl zlomený a nebyl vytržený. Na jednom konci je čidlo připojeno ke kovovému pásku, který na místě drží pomocí šroubku. Na konci druhém končí kabel v konektoru, který je umístěn v plastovém klipu. Logičtější je, že se klip otevře a vodič se uvolní. Kabel se ale prostě roztrhl.
Na Daniho motocyklu je pouze malý černý pruh, který vypadá, že se páčka spojky dotkla vidlice. Dotyk mezi Danim a Marcem byl tak nepatrný, že Dani mohl dál v zatáčce držet stopu, zadek jeho motocyklu se pohnul téměř neznatelně. Problém nastal v okamžiku, kdy Pedrosa přidal plyn. Motorka jej bez varování vymrštila. Jak se zdá, Honda používá pouze jeden snímač rychlosti zadního kola a ten pokud se zlomí, tak bezpečnostní režim přepne systém do použití bez kontroly trakce. První dotek na plyn pak vyhodí jezdce na zem.
A následují další související otázky. První otázkou je, proč je tak důležité, aby byl kabel takto vystaven. V takovém případě jakýkoliv jezdec může vodič uvolnit. Nebo jej může poškodit pád, či výlet do štěrku, či jen odletující kámen od jiného motocyklu, což je s ohledem na četnost výletů mimo trať a bezproblémový návrat do stopy ještě neobvyklejší. Druhou otázkou je, proč systém u Hond – který je neuvěřitelně komplexní a kombinuje faktory, jako jsou otáčky motoru, rychlostní stupně, úhly náklonu, zatížení zavěšení, polohy plynu, točivý moment motoru a mnoho dalších hodnot pro výpočet správného množství výkonu pro zadní kolo – používá pouze jeden zadní snímač otáček zadního kola. Systém používaný u Ducati využívá snímače dva, na každé straně kola jeden, právě proto, aby se předešlo přesně takovýmto situacím.
Proč se v případě selhání vypne systém kontroly trakce (TC) úplně? Proč, když je k dispozici tolik vstupů, deaktivuje se TC místo toho, aby se kontrola ještě zvýšila a ochránila jezdce právě v takovýchto případech? Je to vědomý krok proto, aby řízení stroje bylo opět pod kontrolou jezdců v naději, že mohou pokračovat v závodě, aniž by je systém řádně varoval, že kontrola trakce nefunguje správně?
Odpovědi na tyto otázky jsou známé pouze uvnitř HRC a je nepravděpodobné, že se odtud někdy dostanou. Na otázku, zda se Honda zaměří na jinou konstrukci senzoru a kabelu, odpověděl Livio Suppo pouze „ano“ a odešel.
Pak je tu otázka kontaktu. Předpokládalo se, že kontakt způsobil pád? Je pravdou, že kontakt způsobil škodu, která byla příčinou nehody, ale mohl Marc Márquez důvodně očekávat, že tak relativně malý dotek může způsobit tak velké následky? Jestliže jeden jezdec narazí do dalšího tak velkou silou, že jej například vytlačí mimo trať nebo způsobí pád, pak lze předpokládat, že takový jezdec si je vědom následků svého konání. Ale může tak relativně malý kontakt - sice dostatečně velký na to, aby jej Pedrosa zaznamenal, ale i dostatečně malý na to, aby jej neodklonil ze závodní stopy – který uvolní snímač, přinést vědomí o důsledku manévru?
Měly by být všechny kontakty povoleny? Předchozí ředitel závodu Paul Butler byl přesvědčen, že pokud je takový kontakt důsledkem závodního manévru, je neúmyslný. Je nutné podotknout něco, co podporuje tento argument: pokud by měl být každý kontakt potrestán vyloučením, pak bude na startovním roštu Moto2 a Moto3 maximálně tak deset, možná i méně, jezdců. Vzrušující bitva mezi Scottem Reddingem a Polem Espargarem v Aragónu by tak vyloučila oba jezdce, neboť bojovali na samé hranici. Nikdo si však nestěžoval.
Má Marc Márquez na svém kontě záznamy týkající se kontroverzních kontaktů? Jistě, má. Jeho havárie s Ratthaparkem Wilairotem v roce 2011 byl zřejmě nejpochybnější bod jeho kariéry a skutečnost, že Márquez nedostal trest v podobě zákazu startu alespoň pro jeden závod, byla černým puntíkem na účinkování Paula Butlera jako ředitele závodů. To Dani Rivas obdržel zákaz startu pro dva závody za méně nebezpečný incident během závodního víkendu v Silverstone. Je to zřejmě znamení, že nový ředitel závodů Mike Webb bere takové incidenty vážněji.
Márquez také po celou svou kariéru brzdí tak, že se přiblíží až na zadní kolo soupeře. To jej sice činí dokonalejším a pomohlo to i k přestupu do MotoGP, ale sám řekl, že si uvědomuje, že musí být opatrnější. A přesto v Jerezu – ještě před střetem s Lorenzem – několikrát málem do Lorenzova zadního kola narazil, a to zejména vždy na konci rovinky. Bradley Smith, který byl Márquezovým soupeřem v Moto2 říká, že Márquez nikdy nedodržuje nějaký bezpečný prostor. Pokaždé se zdá, že brzdí ve svém brzdném bodě bez ohledu na to, zda má v cestě dalšího jezdce či nikoliv.
Tato lhostejnost k ostatním jezdcům je to, co způsobilo takovou vlnu kritiky na adresu Márqueze. Jorge Lorenzo v Jerezu a teď Dani Pedrosa v Aragónu, oba označili Márquezovu jízdu za jízdu téměř na hraně. Těch incidentů v minulosti už bylo příliš a historie už předvedla, jak kruté může závodění být.
Zdá se, že to je důvod, proč Ředitelství závodu šetří incident mezi Márquezem a Pedrosou. Jorge Lorenzo stále trvá na svém, že jediná věc, která ho naučila změnit přístup, byl zákaz startu v Motegi 2005. Zákaz startu může i Márquezovi dát stejnou lekci – používat svou agresi opatrněji. Problém je v tom, že žádný z incidentů, kterých se Márquez zúčastnil od přestupu do MotoGP, si nezaslouží být potrestán zákazem startu. Všechny byly na hranici. Více přijatelné než nebezpečné. Objasnění Marcova počínání tak činí pro Ředitelství závodu ještě obtížnějším udělit mu lekci, po které tolik dalších jezdců volá.
Na základě důkazů však v tuto chvíli lze říct, že pokud by byl Márquez potrestán zákazem startu za Aragón, bylo by to nespravedlivé. Dokonce ani udělení trestného bodu by nemělo odůvodnění vzhledem k tomu, že celá situace byla na půl cestě mezi chybou při brzdění a nadměrnou agresivitou. Jaké další podrobnosti budou v budoucnu poskytnuty Ředitelstvím závodu, nevíme, ale je těžké uvěřit, že by měly mít nějaký zásadní význam. Momentálně se Ředitelství závodu kloní spíše k hodnocení, že se jednalo o závodní incident.
To všechno neznamená, že by směrem k Danimu Pedrosovi byla nedělní událost fér. V Aragónu měl Dani zjevně tempo na to, aby závod vyhrál a jen opravdu bizarní sled událostí ho o tuto možnost připravil. Spustil Márquez tento řetězec? Ano. Věděl Márquez, že způsobí, že Dani havaruje? Je to složité, ale domnívám se, že ne. Daniho pád byl až na drobné momenty konstrukční chybou a nepředpokládaným vývojem okolností. Je to další příklad Daniho nevysvětlitelné smůly, která ho pronásleduje po celou kariéru. A Dani Pedrosa si takový pech rozhodně nezaslouží.
(zdroj: motomatters.com)