Skvělý, navzdory atmosféře tlumené kombinací neutěšené hospodářské situace v Itálii a závratných cen vstupenek, které musí pokrýt poplatky Dorně, aby vůbec závod uspořádala. Svahy v Mugellu byly jen řídce obsazené, možná také kvůli španělské nadvládě z kvalifikace. Tři Španělé v první řadě roštu MotoGP, další dva v třídě Moto3 stejně jako v Moto2.
Domácí fanoušci, kteří si Velkou cenu Itálie nechali ujít, přišli nejen o skvělé závody, ale i o několik prvotřídních výkonů italských závodníků. V každé z kategorií byl Ital na podiu, v Moto2 dokonce zazněla italská hymna jako oslava skvělého výkonu Itala Andrei Iannoneho. Ti, kteří měli zaplnit tribuny, zřejmě pak doma litovali.
Třída Moto3 vyústila v boj nejlepších jezdců, kteří se utrhli od zbytku pole. Maverick Vinales opět předvedl, co to znamená „být třída" a jel si pro přesvědčivé vítězství. To Sandro Cortese tvrdě pracoval během víkendu na motocyklu, který nebyl dostatečně rychlý. Přestože jel Sandro na hranici možností, s přehledem ale držel třetí pozici a připsal si solidní bodový příděl do šampionátu. Mistrovství se schyluje k otevřenému boji mezi „zářivým" talentem Vinalese a lstivostí a mazaností Corteseho. Čekají nás určitě hezké malé bitvy.
Nicméně hvězdou Moto3 v Mugellu byl Romano Fenati. Po několika náročných víkendech ukázal znovu italský mladík, že to co mu hlavně chybí je zkušenost. To, jak se učí tratě, které nikdy předtím neviděl, za podmínek, které jsou většinou smíšené, s nedostatkem času na suché dráze, jsou věci, které lze jen stěží přehlédnout. Fenati úžasně roste a pro příští sezonu by mohl být vážným kandidátem na titul.
V Moto2 vytáhl z rukávu jednu ze svých brilantních jízd „Joe hasič" Andrea Iannone. A porazil přitom Pola Espargaró. Španěla, který po celý víkend ovládal všechny tréninkové jízdy. Iannone jako slídící pes následoval přední skupinu a čekal na svou šanci. S pneumatikami hospodařil tak, jak měl v plánu, a v rozhodující části závodu se tak na ně mohl spolehnout. Celkem nevídaná věc u Iannoneho. Pokud tento chladný kalkul a vyzrálost vymění častěji za svoji „horkou hlavu", mohl by v celkovém hodnocení dosáhnout významného pokroku. Problémem je fakt, že ačkoli míří desetkrát v sezóně k vítězství, v sedmi zbývajících závodech je ztracen a nevysvětlitelně končí mimo top 10. Ať už je Iannoneho vyzrálost trvalá nebo dočasná, bude klíčem k úspěchu po zbytek jeho kariéry.
Ačkoliv Espargarův zraněný kotník mohl hrát v závodě roli, ve výsledku to vypadalo, že se Pol svým zraněním ovlivnit nenechal. Nohu měl v sobotu večer hodně oteklou, ale trocha magie z „Clinica Mobile" a hodně odvahy a odhodlání od Espargara, přinesli Španělovi stupně vítězů. Boj o mistrovský titul je stále otevřený. Marc Marquez tentokrát bojoval s tím, aby závod dokončil alespoň v top 5. Pol Espargaro mu i díky tomu ukradl 9 bodů z náskoku.
Třída MotoGP nám v závodě nabídla spoustu akčních situací, i když vítěz byl jasný vlastně od počátku. Jorge Lorenzo dominoval v Mugellu do té míry, že jeho týmový šéf zkoušel snížit jeho nasazení a dopřát mu trochu odpočinku. Jorge v trénincích čtyřikrát zajel závodní vzdálenost ve vyčerpávajícím závodním tempu, řekl Wilco Zeelenberg. „Není potřeba „sázet" během kvalifikace takové množství kol s časem kolem 1´47 s," krotil Lorenza Zeelenberg. „Jedno rychlé kolo je víc než dost."
Ohromující styl Španělova vítězství byl úžasným obrazem rychlosti, uhlazené jízdy a zachování stoprocentní koncentrace během celých čtyřiceti pěti minut. Pomineme-li nehodu způsobenou Álvarem Bautistou, neskončil Lorenzo letos hůře než na druhém místě. To je velmi významný aspekt v boji o letošní titul.
Za ujíždějícím Lorenzem se odehrával hezký závod. Nejdříve „hráli v kostky" Andrea Dovizioso s Danim Pedrosou, poté si to po většinu závodu rozdávali mezi sebou Andrea a Stefan Bradl. Nicky Hayden, Valentino Rossi a Cal Crutchlow hráli svou vlastní hru, v samotném závěru závodu však vstoupili do přímé bitvy se Stefanem a Andreou. Ve snaze získat poslední „volné" místo na pódiu se měnili pozice – i barvy. Po většinu závodu poskytovali tito bojovníci tribunám více než slušnou podívanou.
„Výměna barev" probíhala i hlouběji v poli. Casey Stoner, frustrovaný fungováním motocyklu, tvrdě zaútočil na Bautistu, se kterým se nemohl delší dobu vypořádat. Dva jezdci se dotkli, Stonerova přední pneumatika zanechala stopu na Gresiniho kombinéze. Bautista ucuknul a Casey měl volnou cestu. Ačkoliv Stoner vyjádřil Álvarovi omluvu, Bautista nebyl ochoten ji přijmout a v posledním kole po závodě prolétl kolem Caseyho a zamířil do boxů.
Samozřejmě, incidenty týkající se jednoho z nejoblíbenějších (Nicky Hayden) a jednoho z nejméně oblíbených (Casey Stoner) jezdců, vyvolaly vášnivou diskuzi. Překvapující byla její černo – bílá barva, naprosto protichůdné názory. Zatímco fanoušci hájili Haydena a jeho bojovnost, napadali Stonera za jeho manévr na Bautistu. Skutečnost, že žádný z incidentů nebyl vyšetřován Ředitelstvím závodu, viděli mnozí jako znamení slabosti a rozporu, mnozí jiní jako rozumné rozhodnutí jak neodradit jezdce od předjíždění. Haydenův atak na Bradla v posledním kole byl veden hodně agresívně, ale Stefan se bezprostředně vrátil na svou lepší pozici. Stonerův nájezd na Bautistu nebyl tak agresívní, jako spíš příliš optimistický, zkoušejíc podjet soupeře vnitřkem zatáčky.
Oba útoky byly tvrdé a agresívní, ale v obou případech měli všichni zúčastnění jezdci dostatek prostoru pro bezpečné zvládnutí situace. Oba to byly závodní incidenty. V obou případech existoval prostor pro útok i prostor pro vyhnutí. Nikdo nebyl vytlačen mimo trať. Pokud by některá z těchto situací byla důvodem k penalizaci, mohl by to být začátek konce závodění. Šikmá plocha, kdy by si nejrychlejší jezdci určovali, kde a kdy se může předjíždět. Šikmá plocha, která by mohla být koncem toho nejpoutavějšího, co nám závody na dvou kolech můžou nabídnout.
Pro tentokrát byla nálada v Ducati pozitivní. A to i přesto, že ani jeden z jezdců nebyl spokojený s konečným umístěním. Nicky Hayden věřil, že měl šanci dosáhnout stupňů vítězů. To byl také důvod jeho zběsilého útoku na Bradla. Přestože to byl pro Nickyho dobrý závod, zní Haydenovo pozávodní vyjádření spíše depresívně. Ztratil dost času hledáním té správné palivové mapy, která by eliminovala špatný výkon zadní pneumatiky. Našel tu správnou a věřil, že jejím použitím si může dojet pro pódiové umístění. Každopádně se nechtěl spokojit s pátým místem. Zaměřil se na své první podium v sezóně, ale nedosáhl ho, ačkoliv se tolik snažil.
Pro Haydena je však nejlepší zprávou skutečnost, že byl o 2 sekundy na kolo rychlejší než v minulém roce. To jsou hmatatelné důkazy o nepatrných pokrocích u Ducati, ačkoliv motocykl stále ještě potřebuje výraznější pomoc. Motor potřebuje být více ovladatelný a je potřeba „vyléčit" chronickou nedotáčivost, kterou trpí litrová prototypová Ducati od svého vzniku.
I Valentino Rossi věřil, že disponoval rychlostí na stupně vítězů. Jeho problémem však je, že on ani jeho tým nedokážou dosáhnout potřebné rychlosti na měkké kvalifikační pneumatice, což jej pravidelně staví až do hlouby startovního roštu. Italovo závodní tempo bylo hodně dobré, ale prvních pár kol na čerstvých pneumatikách bylo těžších a Rossi mohl zpočátku jen sledovat, jak mu uniká skupinka jezdců vpředu. Do nových dílů testovaných v pondělí vkládají u Ducati naději na tolik očekávané zlepšení.
Pohled na Andreu Doviziosa na pódiu přináší okamžitě myšlenku, proč Yamaha stále váhá mezi ním a Benem Spiesem. Soud by neměl být vynášen na základě Benova výkonu v Mugellu. Letmý pohled na Benovy časy napoví, že něco bylo špatně. Ben Spies se potýkal s otravou z jídla a během závodu jej omezovaly náznaky závratí a neschopnost soutředit se. Texasanovy grafy časů na kolo se divoce měnily. Z času 1´48 sek. v jedné chvíli skočil čas v několika málo kolech na 1´53 sek. To není graf normálního, zdravého jezdce a je jasné, že Spies v pořádku nebyl. Jednoho dne se štěstí k Benovi obrátí čelem, je jen otázka kdy. Ben skutečně potřebuje, aby se to stalo co nejdříve.
(zdroj: motomatters.com)