Španělské noviny El Pais přinesly na svých stránkách zajímavý rozhovor s jezdcem Rizla Suzuki, který odpovídal na otázky typu - jakým jezdíte autem, kde bydlíte nebo koho obdivujete.
Álvaro Bautista se narodil 21. listopadu 1984 a od roku 2002 závodí v seriálu mistrovství světa. V nejnižší kubatuře do 125ccm vyhrál titul mistra světa v roce 2006, od roku 2007 závodil na čtvrtlitrech a v roce 2008 prohrál boj o prvenství s Marcem Simoncellim.
Od roku 2010 je jezdcem elitní MotoGP, kde závodí v modrém týmu tovární Rizla Suzuki. Bautista je v letošním ročníku jediným jezdcem japonského prototypu GSV-R a po osmi závodech sezony mu patří patnácté místo. Španěl byl nucen vynechat dva úvodní podniky v Dauhá a Jerezu, protože si léčil zlomeninu stehenní kosti z přípravy na Velkou cenu Kataru.
Co jste hrál, když jste byl ještě dítě?
Álvaro Bautista: „Fotbal, chapas (španělská hra s uzávěry od plastových lahví) a kuličky. Motocykly měly v mém životě vždy své místo, ale bylo toho víc.“
Kdy vás poprvé někdo políbil?
Álvaro Bautista: „První skutečný polibek byl hodně dávno. Ten den jsem slavil narozeniny s přáteli a byl to dárek k narozeninám … .“
Jaký je váš dům?
Álvaro Bautista: „Je velmi velký, zejména v době, kdy je čas na úklid. Přesto nejsem z těch, kteří tam uklízí. Je v pohodovém a moderním stylu. Je v Talaveře.“
Jaké máte auto?
Álvaro Bautista: „Mám Suzuki Kizashi. Je to letošní model, který mi dal tým.“
Dokážete postavit motorku z náhradních dílů, jak to dělal váš otec?
Álvaro Bautista: „Možná někdy v budoucnu. Teď bych nevěděl jak na to. Kdysi to bylo víc o řemeslu a pokud jste něco chtěli, museli jste si to udělat sami. Hodně jsme zpohodlněli.“
Víno nebo šampaňské?
Álvaro Bautista: „To záleží na okolnostech. Pokud se jedná o nějakou oslavu, tak je to šampaňské. Pokud je to večeře s přáteli, pak víno.“
Co si pokaždé nezapomenete přibalit do kufru?
Álvaro Bautista: „Beru si svůj talisman pro štěstí. Je to plyšový čertík a první věc, kterou dám do kufru. Nechám si ho pak na hotelovém pokoji.“
Máte před závodem nějaký svůj rituál, který stabilně dodržujete?
Álvaro Bautista: „Když vyjedu na boxovou uličku, pokaždé udělám sérii gest, které mi umožní zapomenout na to, co bylo a plně se koncentrovat na závod. Dotknu se levé nohy a na motorce se rozcvičím.“
Před pár lety jste v Brně havaroval při jízdě po zadním kole. Už jste to někdy zopakoval?
Álvaro Bautista: „Myslím, že teď častěji. Dělám to pořád a navíc je to s tímto motocyklem snadnější, protože má mnohem větší výkon.“
Viděl jsem vás, jak svému motocyklu recitujete báseň …
Álvaro Bautista: „Tak básně zatím ne. Jen tak spolu mluvíme. Jednám s motorkou stejně, jako by to byla moje dívka. Mluvíme spolu o různých věcech, ale je to tajné, protože to jsou čistě soukromé věci.“
Kolik jste si zlomil kostí?
Álvaro Bautista: „Takže já si zlomil jednu, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm … sedm velkých kostí a spoustu menších v prstech.“
Jakou barvu mají svaly?
Álvaro Bautista: „Rudou barvu steaku, jakou můžete vidět u řezníka.“
Věděl jste to už před tím než jste si v Kataru zlomil stehenní kost?
Álvaro Bautista: „Ne. Zjistil jsem to až potom, co jsem letěl z Kataru s otevřeným zraněním na své noze.“
Je možné získat v paddocku přátele?
Álvaro Bautista: „To je těžké. S lidmi můžete mít velmi dobré vztahy, ale nezískáte tam celoživotní přátele.“
Kde jste přišel k ´Spanglish´, kterou používáte na svém Twitteru?
Álvaro Bautista: „Tady na závodech. Spoluprací s lidmi, posloucháním. Nemáte na vybranou. Mluvení je způsob jak přežít. Teď toho lituji a myslím, že jsem měl ve škole věnovat výuce Angličtiny větší pozornost.“
Koho obdivujete?
Álvaro Bautista: „Micka Doohana. Odjakživa byl mým nejoblíbenějším jezdcem. Byl to on, kdo dokázal vyhrát pět titulů po tak hrozném zranění nohy a pro mě to představovalo něco neuvěřitelného, naprostý triumf.“
Jaký je váš oblíbený kompliment?
Álvaro Bautista: „Říkají mi a to zejména děvčata, že se jim líbí moje oči. Já bych řekl něco jiného … .“