Velká cena České republiky je i mezi jezdci velmi populárním závodem. Tradičně sklízí úspěchy i v hodnocení organizace. Také letos jsem pro vás připravil pohled tak trochu do zákulisí.
Zvuk motorů závodních motocyklů v okolí Masarykova okruhu u Brna utichl již před více než týdnem a týmy se již plně chystají na další podnik v Indianapolis, přesto si ještě na okamžik vraťme k Velké ceně České republiky, která patří mezi největší motoristické svátky u nás.
Na okruh přijíždím v sobotu před polednem, abych stihl kvalifikace. Trať pomalu vysychala po ranním dešti. Kvalifikaci stopětadvacítek jsem sledoval společně s kolegou Petrem Czyžem v tiskovém centru. Po roce jsem opět potkal řadu zahraničních novinářů, kteří jezdí na všechny velké ceny. Občas prošli zástupci tiskových oddělení jednotlivých týmů. Poznal jsem například Wilka Zeelenberga, bývalého závodníka a nyní manažera Jorgeho Lorenza. Novináři se stálou akreditací se samozřejmě již dobře znají a probírají mezi sebou jednotlivá témata z oblasti MotoGP. Důvěra mezi kolegy novináři je tak velká, že se nebojí nechávat na stolech, která se tradičně označují samolepkami se jmény (pak už vám stůl skutečně zůstane na celý víkend) drahé počítače, fotoaparáty a objektivy bez dozoru. Na druhou stranu je pravda, že přístup do tiskového centra je velmi pečlivě střežen. O vstupy do padoku a na tiskové konference se starají přímo zástupci Dorna.
Na kvalifikaci třídy MotoGP jsem se již po průchodu padokem přesunul na postranní komunikaci podél tratě. Stejně jako loni jsem obešel celý okruh a na určitých místech tratě se zastavoval, abych pořídil nějaké fotografie. Mohl jsem tak porovnávat různé způsoby průjezdů zatáčkami. Cestou jsem zaznamenal i pár kuriozit. Například jeden z komisařů si na šňůře uvázané zezadu na svodidlech sušil ponožky.
Ke konci kvalifikace, kdy jsem se dostal na stoupání před cílovou rovinkou, jsem naproti jedné z obrazovek zahlédl skútr Honda Zoomer v barvách motocyklu Hirošiho Aojamy včetně startovního čísla sedm. Japonec, který je posledním mistrem světa dvěstěpadesátek, nestál daleko. Jako rekonvalescent v závodě nestartoval, ale chystal se na pondělní testy. Nyní sledoval své kolegy z bezprostřední blízkosti. Zastavil právě u obrazovky, aby se podíval na konečné výsledky. O kousek dál zase čtyři maršálové rychle odklízeli havarovaný stroj Valentina Rossiho.
Na kvalifikaci třídy Moto2 jsem se vrátil do padoku, kde bylo pěkně rušno. Týmy, které dohromady provozují okolo čtyř desítek strojů, nesídlí v oficiálních boxech, ale přímo v padoku, kam motocykly zajíždějí i během kvalifikace. O bezpečnost se starají traťoví komisaři, kteří při vjezdu či výjezdu motocyklu z okruhu do padoku hvízdají na píšťalky. Je tedy třeba dbát zvýšené pozornosti.
Red Bull Rookies Cup jsem sledoval opět na své oblíbené tribuně C, tedy v tzv. úseku na Stadionu. Na oficiální tiskové konferenci, kde se objevuje také mistr světa pětistovek z roku 1993 Kevin Schwantz, přítomní jezdci Pedrosa, Spies, Lorenzo, Tomizawa a Smith upozorňují, že klíčové bude v neděli počasí. V podvečer pak následuje tiskovka, kde Karel Abraham starší spoledčně s projektovým manažerem Ducati Alessandrem Cicognanim a šéfem Dorna Carmelem Ezpeletou definitivně potvrzuje vstup svého týmu do královské kubatury.
Venku se setmělo, vyšel měsíc a při dopisování materiálu o Abrahamovi slyším túrovat motocykl Ducati. Dívám se z okna v té době již poloprázdného tiskového střediska umístěného nad boxy. Všude černo, akorát nad boxy týmu Ducati Marlboro se svítí. Stroj Nickyho Haydena je vyvezený do boxové uličky a stojí u něho tři muži. Jeden z nich přidává plyn. Že by si už Valentino Rossi ještě před oficiálním potvrzením smlouvy zkoušel, do čeho jde? Tiskové středisko pak opouštím a kolem lesa odcházím dolů do Ostrovačic, kde mám na parkovišti v poli auto, bylo už uprostřed pole osamocené a na cestu jsem si musel svítit mobilem.
Nedělní dopolední tréninky i odpolední závody jsem sledoval opět na Stadionu. Oproti původním prognózám bylo nakonec počasí přijatelné. Krátce sprchlo před stopětadvacítkami, které tak byly vyhlášeny jako první mokrý závod v Brně v rámci mistrovství světa od sedmdesátých let. O výsledcích všech tříd i vyjádřeních jezdců jsme vás na našich stránkách podrobně informovali. České fanoušky mohl jistě potěšil především ve stopětadvacítkách pátý Jakub Kornfeil.
Pořadatelé se postarali také o doplňkový program. Nechyběly jízdy dvousedadlových strojů Ducati a v exhibici se představili také motocyklisté Policie ČR. Závěr před MotoGP opět patřil traťovým maršálům, kteří na skládacích kolech parodovali kaskadérské kreace.
Na tiskové konferenci po závodě jezdci MotoGP vysvětlovali, proč byl jejich letošní vítězný čas o čtrnáct sekund pomalejší než loňský. Slovo si vzal vítěz závodu Jorge Lorenzo a zavtipkoval: "Bridgestone tvrdí, že nám dal stejné pneumatiky jako loni, musíme tomu věřit. Takže jsme se asi zhoršili my, jezdci." Na něj i na Daniho Pedrosu a Caseyho Stonera také platila otázka, jaký mají názor na chystanou kubaturu Moto3. Shodli se, že pro vývoj jezdce je nejdůležitější kvalitní šasi, protože se tak naučí pracovat s telemetrií. Otázkou tedy zůstává, jestli budou mít tuto příležitost i v nové kubatuře. Lorenzo, Stoner i Pedrosa doufají, že ano.
Přestože diváků bylo oproti předchozím ročníkům opticky znatelně méně, zejména na Stadionu, který lze považovat za určité měřítko návštěvnosti, v oficiální tiskové zprávě okruhu stojí, že během víkendu přišlo na závod 238 210 diváků, tedy o dvacet tisíc víc než loni. V každém případě je třeba opět vyzdvihnout výbornou organizaci, která přispěla také k hladkému odjezdu z velké ceny, na kterou můžeme být právem hrdi.
Kromě tradiční fotogalerie monitorující dění na trati přinášíme také fotogalerii exkluzivních snímků ze zákulisí.