Loris Capirossi se stal mistrem světa v 125 ccm když mu bylo 17 let. Vyhrál ještě další dva tituly, než přestoupil do 250 ccm v roce 1992. Capirossi vyhrál 7 závodů, šestnáctkrát dokončil na stupních vítězů a přestoupil do 500 ccm k Hondě v roce 1995. V témže roce získal ocenění Nováček roku. Své první vítězství v půllitrech získal v roce 1996 na trati v Eastern Creek, ale následující rok se vrátil do dvěstěpadesátek k Aprilii. V roce 1998 získal titul mistra světa v 250 ccm. Poté znovu přestoupil do 500 ccm k Sito Ponsovi, aby řídil Hondu NSR500.
Ve třech sezónách získal 15 pódiových umístění a jedno vítězství v závodě. V roce 2003 přesedlal na Ducati. Vyhrál v Catalunyi a pětkrát dojel na stupních vítězů. V roce 2004 se Ducati tolik nedařilo a Capirossi již nebyl tak vážným konkurentem pro Yamahy a Hondy. Start do roku 2005 měla Ducati vlažný, ale ke konci sezóny podával Ital velmi dobré výkony. Capirossi v tomto roce zvítězil v Brně a připsal si dvě vítězství v Malajsii a v Japonsku. Při tréninku na Phillip Islandu však přišla nehoda, která znemožnila Capirossimu skončit v šampionátu druhý.
V sezóně 2006 vyhrál Capirossi v Jerezu, Brně, Motegi a celkově skončil v mistrovství světa třetí. Před svou nehodou v Catalunyi měl na svém kontě dokonce stejný počet mistrovských bodů jako Nicky Hayden.
V roce 2007 měl Loris Capirossi u Ducati nového týmového kolegu Caseyho Stonera, který dominoval celé sezóně. Italovi se nepodařilo úplně přizpůsobit osmistovce a dokázal zvítězit jen v GP Japonska. Tým Ducati se se svým dlouholetým jezdcem rozloučil a Capirossi zamířil do týmu Rizla Suzuki.
S Japonskou technikou si Capirossi v sezóně 2008 sice celkem rozuměl, ale Suzuki neměla konkurenceschopnou motorku. Nejvíce se Italovi dařilo v Brně, kde získal své jediné umístění na stupních vítězů. S týmem Suzuki zůstal Capirossi i pro rok 2009.
V roce 2010 přišel k Rizla Suzuki Álvaro Bautista a Loris Capirossi mu byl dobrým učitelem a rádcem. Ital stále častěji uvažoval o ukončení závodní kariéry, ale chtěl odejít s dobrým výsledkem. Bohužel to mu nebylo dáno a poslední rok u Suzuki uzavřel na šestnáctém místě. Rozhodl se pro odchod k Pramac Racingu, kde znovu sedlal Ducati v naději, že se vše obrátí k lepšímu.
Nestalo se. Capirossi většinou uzavíral startovní pole a za celou sezonu 2011 získal jen 43 bodů. To mu stačilo na celkové sedmnácté místo, takže z jeho pohledu jistě zklamání. Ovšem kariéra Lorise Capirossiho je velmi bohatá a jen málokdo dokáže to, co dokázal tento sympatický Ital. V polovině roku 2011 Capirossi oznámil, že po skončení sezony ukončí závodní kariéru. Ve Valencii jel svůj poslední závod a startoval s číslem zesnulého Marca Simoncelliho.
Loris Capirossi ze světa motocyklových závodů neodchází, protože nyní působí v roli Bezpečnostního poradce promotéra šampionátu Dorny.
HISTORIE
MS silničních motocyklů
1990 125 ccm, 1. místo, 182 bodů
1991 125 ccm, 1. místo, 200 bodů
1992 250 ccm, 12. místo, 27 bodů
1993 250 ccm, 2. místo, 193 bodů
1994 250 ccm, 3. místo, 199 bodů
1995 MotoGP: Marlboro Team Pileri, 6. místo, 108 bodů
1996 MotoGP: Marlboro Yamaha Rainey, 10. místo, 98 bodů
1997 250 ccm, Aprilia Racing Team, 6. místo, 116 bodů
1998 250 ccm, Aprilia Grand Prix Racing Team, 1. místo, 204 bodů
1999 250 ccm, Elf Axo Honda Gresini, 3. místo, 209 bodů
2000 MotoGP, Honda Pons, Emerson Honda Pons, 7. místo, 154 bodů
2001 MotoGP, West Honda Pons, 3. místo, 210 bodů
2002 MotoGP, West Honda Pons, 8. místo, 109 bodů
2003 MotoGP, Ducati Marlboro Team, 4. místo, 177 bodů
2004 MotoGP, Ducati Marlboro Team, 9. místo, 117 bodů
2005 MotoGP, Ducati Marlboro Team, 6. místo, 157 bodů
2006 MotoGP, Ducati Marlboro Team, 3. místo, 229 bodů
2007 MotoGP, Ducati Marlboro Team, 7. místo, 166 bodů
2008 MotoGP, Rizla Suzuki, 10. místo, 118 bodů
2009 MotoGP, Rizla Suzuki, 9. místo, 110 bodů
2010 MotoGP, Rizla Suzuki, 16. místo, 44 bodů
2011 MotoGP, Pramac Racing, 17. místo, 43 bodů
Ukončil závodní kariéru.